Sanur se stal naší poslední destinací na Bali, v Indonésii a potažmo na celé jižní polokouli. Posledního srpna jsme v brzkých ranních hodinách odjeli na letiště, kde jsme naposledy nasáli vůni Bali a nechali se odbavit na let do Bangkoku. Měli jsme trochu stres kvůli našim kabinovým batohům, které měly nadváhu a zřízenec AirAsia to tam jako na potvoru kontroloval a dokonce vážil! Tak jsem trochu zaprosila o pomoc, která se dostavila, protože zřízenec s někým „problémovým“ odešel a my jsme se stihli odbavit než se vrátil. :-)
Pak už jsme v klidu mohli u gatu pozorovat vzlétající letadla a dohadovat se, v jakém bodu se který letoun odlepí. Při odletu jsem sice smutnila, ale poslední pohledy z letadla na celý ostrov v ranním slunci byly nádherné. Méně hezký pohled byl bohužel při přeletu Bornea resp. Kalimantanu, jehož jihozápadní část jsme přelétali. I z výšky jsou jasně zřetelné pravidelné plantáže palmy olejné pokrývající většinu ostrova. Když už byl vidět prales, bohužel byly vidět také četné požáry... Opět smutné...
Do Bangkoku jsme se vůbec netěšili. Na město jako takové a horké a dusné podnebí také ne. To, že jsme tam letěli 14 dní po bombovém útoku nás ani příliš nezneklidňovalo, ale úbytek turistů byl viditelný. Naše tři dny zde byly tak akorát. Prošli jsme si ještě některé trhy ve městě a dokoupili nějaké suvenýry (už jsme vezli celý nový kufr z Bali).
Ve středu 3.9. nastal den D, tedy spíš den O – odletu. Opět brzské vstávání, šílená cesta minivanem na letiště a hurá do letadla. Čekalo nás 12 hodin v Dreamlineru do Osla. Let byl příjemný a rychle utekl. Přistání za deště v hlavním městě Norska bylo hladké, ale déšť za okny a 13°C nám na náladě zrovna nepřidal. Museli jsme si začít pomalu zvykat na evropské teploty a tak všechno.. :-D Asie už to opravdu nebyla.
Původně jsme se sice chtěli v Oslu na pár dní zastavit, ale po tropické jihovýchodní Asii jsme nebyli patřičně vybaveni oblečením, takže bychom nejspíš zmrzli. A co si budeme povídat, finanční přechod by byl taky hodně drsný. Proto jsme se rozhodli pro Amsterdam. Ne, že by to byla nějak zvlášť levnější nebo teplejší destinace, ale měli jsme restík už od loňského roku, kdy jsme hlavní nizozemské město nestihli. Z letadla jsme viděli nádherné norské lesy a fjordy, příroda jiná, než jsme byli přes půl roku zvyklí, ale tak známá a krásná... Náš poslední let této cesty a na závěr pěkně tvrdé přistání. :-))
