top of page

Koloniální kráska pevninské Malajsie

I když jsme milovníci přírody, jen přeci jsme odchováni Prahou, proto se vždycky rádi vracíme do města. Tentokrát jsme z Taman Negara zamířili do Melaky (Malacca). Cesta to byla poměrně zdlouhavá, protože zde není žádný přímý spoj. Museli jsme dvakrát přestupovat, takže jsme cestou strávili celý den a do Melaky jsme přijeli v půl deváté večer. Jelikož už nejel autobus do centra, vzali jsme si společně s jedním Kanaďanem taxi, které nás alespoň dovezlo přímo před guesthouse.

Bydleli jsme v Čínské čtvrti v historickém centru města, které bylo společně s George Townem zapsáno na Seznam UNESCO. V Melace je historické jádro menší než na Penangu, bohužel jsme ho pro nás shledali také méně zajímavým. Jelikož jsme měli dost času, zůstali jsme zde 4 noci. Většina návštěvníků jezdí do města na jednu noc, maximálně na víkend. My teď už víme, že jsme svým poměrně dlouhým pobytem udělali chybu. Měli jsme raději jet alespoň na noc do Singapuru, který není od města daleko... ale teď už to nezměníme.

Náš guesthouse byl pár ulic od hlavní ulice Jonker Walk, která je všude popisována jako ráj pro milovníky jídla, protože večer se plní stánky s rozličným občerstvením, jak jsme byli zvyklí i z George Townu. Opravdu jsme se těšili, takže ve čtvrtek večer jsme vyrazili hledat, co si dáme dobrého. Když jsme došli na Jonker, tak jsme marně hledali všechny ty stánky. Nikde nic a nikde nikdo. Prošli jsme celou ulici, zavřené byly nejen všechny obchody, ale také i restaurace a těch pár zbylých otevřených bylo poněkud předražených. Po téměř dvouhodinovém hladovém chození po městě jsme to vzdali, koupili tousťák a tuňáka a na domečku jsme si udělali vlastní večeři.

Druhý den jsme se ptali majitele guesthousu a ten nám řekl, že ulice takhle ožívá pouze v pátek, sobotu a neděli. No bezva, alespoň že jsme tam přijeli na víkend.

Jak byla Melaka ve čtvrtek téměř vylidněná, o víkendu se naplnila turisty, kteří sem příjíždí nejčastěji z hlavního města. Jonker Walk se večer také zaplnila stánky všeho druhu, ale k našemu zklamání hlavním artiklem nebylo jídlo, ale také různé suvenýry, oblečení a bůhvíco ještě.. Nakonec si i naše mlsné jazýčky vybrali, ale naše očekávání nebyla naplněna.

Tak to bylo víceméně po celý náš pobyt v tomto městě. Melaka je hezká, ale pro nás postrádala to správné kouzlo. Takže i když jsme si prošli město, plné koloniálních staveb zanechaných Holanďany, Portugalci a Brity, nelitovali jsme, pokud jsme zůstali odpočívat ve stínu naší verandy. V Melace bylo vedro každý den a chyběl i déšť, který by ovzduší ochladil. Jednoho odpoledne jsme se rozhodli, že si město projedeme Hop On- Hop Off autobusem. Tyto autobusy jezdí každý den od 17 hodin. Našli jsme zastávku, čekali, čekali a nedočkali. Ani po hodině stání, sezení a popocházení na přímém sluníčku, které i v tuto denní dobu bylo úmorné, autobus zkrátka nepřijel. Vzdali jsme to a šli si prohlédnout stavby, které zde zbyly po kolonialistech.

Na sobotní dopoledne jsme si vymysleli konečně zábavný a akční program. Na internetu jsme se dočetli, že je zde jedna pláž, na kterou se chodí pouštět draci. Tento nápad se nám moc zalíbil. Dostali jsme instrukce, kam jít na autobus a ráno jsme vyrazili. Šli jsme správnou ulicí, ale žádný autobus, natož zastávku jsme nepotkali. V protisměru jsme míjeli pár zastávek, ale na naší straně nic. Nakonec jsme se zeptali v obchodě a tam nám řekli, ať počkáme tam na autobus. Tak jsme si sedli na obrubník a čekali. Po další půlhodině, kdy nic nepřijelo jsme to vzdali a šli jsme zpátky, že počkáme na některé ze zastávek v protisměru. K tomu ani nedošlo, protože když už jsme byli téměř u zastávky, tak na ni přijel autobus a my ho taktak doběhli. Nechali jsme se odvézt na centrální autobusové nádraží, ze kterého jsme věděli, že autobus na pláž určitě jezdí.

Zmatený řidič nás vyhodil trochu dále, takže jsme opět lehce bloudili a hledali, kdeže je to správné místo na pouštění draků. Při hledání jsme se zatoulali takovou špinavou pěšinou k moři, kde jsme na pláži potkali varana a pak dalšího v houští, když jsme šli zpět. Je vidět, že tady na rozdíl od Laosanů varany nejedí, protože pobíhají prostě všude. K té správné pláži jsme se nakonec, po nachození dalších kilometrů, dostali. Je to oblíbené odpočinkové místo pro místní, takže silnice je zde lemována speciálními autobusy, které jsou upraveny jako restaurace/kuchyně, obchody, záchody nebo dokonce i bustely k ubytování. :-) Občerstvili jsme se kokosovým shakem a koupili jsme si draka. Výběr je opravdu úctyhodný, přes různé tvary, velikosti a především motivy. Animované pohádky vyhrávají, takže můžete pořídit draka s Hello Kitty, Kungfu Pandou a různými princezničkami (moc se v tom neorientujeme).

Na pláži jsme byli nejdříve jediní „pouštěči“, po chvíli přibyl další pár, který s tím evidentně také moc zkušeností neměl. Začal Majkee, který draka pouštěl naposledy před 15 lety. Zpočátku ho drak moc neposlouchal, ale postupně už mu to šlo a dráček hezky létal. Já jsem naproti tomu draka nepouštěla nikdy, takže to byla moje premiéra.. Byla jsem trochu nervózní a chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že to nemusím odmotávat ručně, ale že to stačí správně natočit a odmotá se to samo.. :-) Nakonec mi to docela šlo a drak se nějakou chvíli držel pěkně vysoko. Hlavní bylo, že nás to bavilo a vydrželi bychom tam celý den, ale na pláži nebyl žádný stín, my jsme nechtěli riskovat spálení, takže jsme kolem poledního zavelili k odchodu.

Večer začínal v Melace festival, který se neobešel bez ohňostroje. Ten jsme bohužel neviděli, ale při večerní procházce jsme se opět pozastavovali nad vyšperkovanými rikšami, které jsou zde opravdu speciální. Přes den řidiči sází na hodně umělých květin, plyšáků, panenek a dalšího zvěrstva. Nejpopulárnější je bezesporu Hello Kitty, která zdobí každou druhou rikšu. Někteří řidiči pořádají jízdy i s diskotékou, protože hudba ozývající se z kola je ohlušující. Večer pak přicházejí na řadu světýlka a neony, díky kterým rikši působí jako zjevení. Já doteď nevím, jestli se mi to líbí nebo nelíbí, každopádně mě to fascinuje a je vidět, že „rikšaři“ do toho dávají všechno a snaží se, aby jejich stroj byl ten nejlepší a nejpřeplácanější.

Melaka je pěkná, ale jeden den/noc bohatě stačí... My už jsme se nemohli dočkat, až se v neděli přesuneme do Kuala Lumpur...

RECENT POSTS:
SEARCH BY TAGS:
Zatím žádné štítky
bottom of page