Máme tu den odjezdu (skupiny A samozřejmě). V Praze krásně sněží a řádí tu epidemie chřipky (alespoň v médiích to říkají), zatímco v Bangkoku je zhruba 28 stupňů (a chřipka tak maximálně ptačí). Zkrátka ideální čas, na to vzít roha.
Zbaleno jest, pasy připravené, nadšení veliké. Jen vyrazit! Jen počasí je částečně proti, prozřetelnost tomu chtěla, že jsme odlétali "až" ve 4 a ne dřívějším letem, kdybychom totiž letěli dříve, skoro stoprocentně bychom zůstali viset na Pražském okruhu kvůli hromadné nehodě. Naštěstí tomuto karambolu jsme se elegantně vyhnuli a v pořádku dorazili na letiště Václava Havla.
Letíme ve 4 hodiny a do Dubaje přiletíme kolem půlnoci, kde budeme cca 9 hodin čekat na spoj do Bangkoku. Díky tomu, že já mám jednosměrnou letenku a babička obousměrnou, neletíme z Dubaje spolu, ale každý jiným letem, asi půl hodiny po sobě. Babička letí lepším, poletí totiž A380, která se mi zatím pořád vyhýbá, ostatní spoje máme B777-300, takže taky pořádnej pták.
Při cestě do Dubaje se nic mimořádného nestalo, takže jen krátce. Doporučuji červené víno, je to francouzský Merlot, suché víno s malým obsahem tříslovin, tak akorát na delší cestu. Jídlo bylo překvapivě taky dobré, zvláště omáčka z červeného pepře k bramborovému pyré.
Nad Dubají jsme kroužili asi 45 minut, i tak jsme přistáli o půl hodiny dříve, takže budeme mít ještě více času "zevlovat" po letišti. Míst na sezení tu mají spousty, bohužel nejsou vůbec pohodlná na spaní a lehátka jsou již dávno zabraná. Kolem 5. ranní se mi podaří ukořistit jedno lehátko a zrovna když se mi podaří trochu zabrat, tak si místní mezzuin vzpomene, že se by se měli domorodci pomodlit, a že se o to se všemi podělí rozhlasem. Šlo o velmi netradiční zážitek, nicméně bych i tka radši spal. Později jsem si zhodnotil jak moc je pro místní araby náboženství důležité, když vstup do letištní mešity sousedil s pánskými toaletami. Proti gustu.....
Z Dubaje do Bangkoku, už začíná působit únava a tak, přestože jsem nespal, si z letu moc nepamatuju. Mlhavě si vzpomínám na orouškovaného imigračního pracovníka a pak už jenom frontu na taxi. Dokonce mě ukecal, že pojedeme po placené dálnici a bude to rychleji, ale dráž.
Teď už jen spát, hlavně spát.
