Přípravy na cestu probíhají horlivě už od léta. Pro mě to spočívalo především v nákupu všech věcí, které budu "zaručeně" potřebovat na cestě. Jsou to věci typu powerbanka, solární nabíječka, vodní filtr, mraky serepetiček do foťáku, spousta kabeláže a vůbec hromada bezvadných věcí.... jenom kdyby je jeden nemusel všechny nosit na zádech. Teď, když přichází do tuhého, je jasné, že polovina toho bude muset zůstat v ČR a na žádnou cestu se to nepodívá. Ale co, blbostí se člověk učí a tak se to příště už možná nestane.
Další dlouhodobou záležitostí je očkování. Na festivalu Kolem světa jsme vyfasovali poukazy na zdarma konzultaci ve střediscích cestovní medicíny a rozhodli jsme se je využít. Obrnili jsme se proti nátlaku, a taky abychom něco nechytli jenom z toho, jak to do nás bude paní doktorka tlačit.
Psychická příprava se vyplatila, protože jsme se hned na první schůzce dozvěděli, že zemřeme minimálně na třicet tropických nemocí najednou. Naštěstí nás osud poslal do kanceláře našeho spásného anděla, který má na všechny choroby světa vakcínu. Výhružkám jsme odolali a jediným čím nás paní doktorka dokázala naočkovat při první návštěvě byl stoh letáčků, které nám měly i doma připomenout, že smrt číhá všude. Po zralé úvaze jsme se rozhodli pro očkovací klasiku, čili žloutenky a tyfus, navíc jsme si prodloužili tetanovku, černý kašel a záškrt. Jako dezert jsme si dali choleru.
Když už jsme se obrnili proti některým neduhům cestování, bylo potřeba se vypořádat i s tím pokud se přeci jen něco stane. Lékárničku máme zásobovanou na standartní odřeniny, průjmy a bolesti již delší dobu, ale co si budeme nalhávat, čekají nás i oblasti výskytu malárie, tak radši pro jistotu vezmeme i antimalarika. Tady se znovu projevila naše nepřipravenost, protože když jsme si je nechali napsat od doktorky a následně zašli do lékárny, tak jsme tam za dvě dávky nechali zhruba to co nás bude stát týden v Asii. Až později jsme si přečetli, že se dají za polovinu koupit od jiných cestovatelů co jich nevyužili. No nic, zase příště.
Teď už nám chybí jen to všechno zabalit do co nejmenší a nejlehčí podoby a vyrazit. Už se nemůžeme dočkat.
